Co je na tom zle?
Myslys, ze ak by vedeli, ze ceny tak vyleptia hore, ze ju predaju tak lacno dopredu?
Ceny elektriny skor klesali, tak mat dopredu predanu elektrinu za urcitu sumu bol dobry deal. Je to dobre pre obe strany.
Robi sa to priroznych komoditach.
Za trhovu cenu kupovali len ty, ktory nemali dlhodobe kontrakty alebo dohadovali nove.
Pozri sa ako skoncili dodavatelia elektriny, ktori nakupovali na spotovom trhu.

Problem s elekterinou nebol v dlhodobych kontraktoch­/elektrine predanej dopredu ale v pravidlach stanovovani ceny­/obchodovani s elektrinou ,ktory neratal s takym scenarom, ktory sa udial po napadnuti Ukrajiny Ruskom.

ved kludne nech to nemcom predaju za kolko chcu, ale len tu cast, co neminu tu na Sk.

Nevíte, jaká cena bude za dva roky. Stejně tak to mohlo dopadnout opačně, mohli jste prodat draze a trhová cena nyní mohla být nižší. Pak byste jásal, ačkoli nákup by proběhl v úplně stejnou dobu za úplně stejnou cenu. Vy prostě nevíte, kolik to bude za dva roky.

Problém dnešních ­"vysokých­" cen není v tom, že by byly až tak vysoké, jako spíše v tom, že díky fungování trhu a daném mixu byly extrémně nízké ­(proto se ten dnešní rozdíl zdá být tak vysoký­). Ten trh funguje dobře, pokud je elektřiny dostatek a tlačí její ceny dolů. Navíc to umožňuje státům, které nemají vhodné podmínky pro výrobu některých typů elektřiny, tuto elektřinu výhodněji kupovat odjinud. Příklad. Máte­-li severskou zemi, nebudete tam ve velkém budovat solární elektrárny, protože to tam není výhodné a vyšlo by to draze. Ale může koupit solární energii např. za španělské ceny, kde je ta cena díky podmínkám nízká. Proč stavět solární elektrárnu třeba ve Švédsku, když můžete postavit více solárů ve Španělsku, a to bude ­"tržně­" napájet levněji to Švédsko?

Stejně tak nebudete budovat větrné elektrárny tam, kde nefouká a kde by to vyšlo draze. Ale můžete kupovat levnou větrnou elektřinu ze zemí, kde fouká hodně a kde je díky tomu levná. Je jednodušší a levnější kupovat elektřinu odtud, kde se dokáže díky podmínkám vyrobit levně, než se o to snažit v daném místě draze. A protože prodává jen ten, kdo nabídne nejnižší ceny ­(za stejnou nebo nižší cenu, než je cena závěrné elektrárny­), tlačí to ceny dolů. Jakmile nabídnete cenu vyšší, nic neprodáte, takže se každý snaží vejít s cenou pod závěrnou elektrárnu. Je lepší mít něco málo než nic.

presne v tej solarnej elektrine bol­/je problem. Blbi nemci si pozatvarali atomky, zhodou okolnosti francuzi ich mali odstavene a do toho prisila genialna myslienka kretenov v EU nebrat rusky plyn. A nam, co sme nepadli na hlavu a mame atomove elektrarne potom skupili vsetku elektrinu. Normalne za vlastizradu by som zavrel na dozivotie toho blba, co im predal este aj neexistujucu elektrinu z 3. bloku Mochovce, ktory bol vtedy nefunkcny

A ta solární elektřina je tam problém kde? Tomu nějak nerozumím. Solární elektřina je jedna z nejlevnějších. Problémem bylo to, že jí bylo málo. Kdyby jí bylo více ­(a především nebyly ty výpadky jádra, které zmiňujete­), vystrnadila by z pozice závěrných elektráren plyn a uhlí, tak jak tomu bylo roky předtím ­(a proč ta elektřina byla tak levná­). Prostě se sešly tři blbé faktory najednou ­(nesmyslné zavírání německých JE, odstávka francouzských JE, válka Ruska­), to ale neznamená, že ten systém je nefunkční. Celé ty roky pracoval velmi dobře.

"Normalne za vlastizradu by som zavrel na dozivotie toho blba, co im predal este aj neexistujucu elektrinu z 3. bloku Mochovce, ktory bol vtedy nefunkcny­"

No a kdyby za stejných podmínek a stejnou cenu udělal totéž, jen ta cena by naopak klesla, zavřel byste ho taky?

naopak je najdrahsia, lebo je nestala a treba ju 100% zalohovat inym zdrojom. A to bol rusky plyn.

Sám si protiřečíte. Pokud by byla nejdražší, jak by se tedy mohla stát dražší kvůli ruskému plynu? Vždyť nejdražší je ta záloha ­(ta zvedá tu cenu­), takže případná záloha, která se stane závěrnou elektrárnou, musí být naprosto logicky dražší než zálohovaný zdroj ­(jinak by nebyla tou zálohou, která se stane závěrnou a která zvedne tu cenu­). Cena Vám vylétla nahoru kvůli plynu ­(příp. uhlí­), samotná solární energie je ale velmi levná. Jen jí bylo málo. Větší množství solárů by Vám cenu nezvýšilo, ale snížilo ­(protože by se nepoužil ten plyn­/uhlí­).

Stálost dosáhnete dvěma způsoby. Buď stálým zdrojem ­(např. JE­) nebo kombinací nestálých zdrojů ­(solár+vítr, které se v rámci Evropy velmi krásně vykrývají­). Abyste měl levnou elektřinu, potřebujete, aby drahé zdroje jako plyn nebo uhlí nebyly ­"ve výběru­" ­(použity v záloze­), což tvoří cenu, a zůstaly jen ty levné ­(jádro, slunce, vítr­).

ale ved to je uplne jasne, ze ten plyn je lacnejsi ako solar ­(bol keby pustili NS2 co sa zas nepacilo amikom, lebo europa by zrazu mala vela plynu nie od nich­), len zelene vymyte mozgy to tlacia aby boli pred ludmi akoze krasni, ale naozaj na tom len chcu zarobit. Cize ak by sa v nemecku ziadny solar nerobil, ze nula, ale boli by len tie plynove a nebola by vonja na ukrajine, tak tu zdrazenie nemame napriek tomu, ze atomky su este lacnejsie a oni si ich pozatvaraju. Lebo zas treba ziskat volica, ako to ovplyvni vsetkych a vsetko na okolo je osrate, lebo my sme bohati nemci a vy ostatni si vyserte oko

"ale ved to je uplne jasne, ze ten plyn je lacnejsi ako solar­"

Co to zase říkáte za nesmysly? Víte, jak funguje ta burza, jak funguje závěrná elektrárna? Kdyby byl solár nejdražší, tak by ten solár musel být tou nejdražší elektrárnou, která prodává elektřinu, a která tam předtím nebyla. Ale elektřina nebyla dražší kvůli solárům, ale kvůli plynu. Vždyť jste to sám řekl. Nejdražší elektrárna v procesu tvoří výslednou cenu. A protože bylo málo solárů a JE, tak se do výběru dostal plyn a ten to prodražil.

Ani se nedivím, že je tu kvůli tomu tolik povyku a špatných závěrů, když nikdo neví, jak to funguje. Zkusím Vám to ve zkratce nastínit. Tady máte obrázek s cenami, který nám poslouží pro ilustraci:

https:­/­/eu.zonerama.com­/MilanSurkala­/Photo­/7256319­/430867564

soláry­/vítr 1­-10 USD­/MWh
jádro 10 USD­/MWh
uhlí 25­-50 USD­/MWh
plyn 50­-170 USD­/MWh
ropa 200­-300 USD­/MWh

Tady to vidíte. Normální situace je obrázek nahoře. Potřebujete 105 GW. Na grafu to dělá cca 50 USD­/MWh a berete 4 GW ze solárů, 30 GW z jádra, 64 GW z uhlí a 7 GW z plynu.

No ale teď odeberte třeba 20 GW za jádra ­(vypnuté německé elektrárny, odstavené francouzské­) a 30 GW z levného ruského plynu ­(v grafu zůstane jen dražší modrá, viz spodní obrázek­). Kolik stojí nyní 105 GW? Najednou jste na 150 USD­/MWh. Berete stále 4 GW ze stále stejně drahých solárů, ale už jen 10 GW z jádra, 64 GW z uhlí a 27 GW z plynu, navíc ještě drahého.

Jak se na tom podílí solár? Problém je v tom, že se celý graf posunul doleva kvůli výpadku jádra a levného plynu, ne kvůli solárům. Kdybyste tam měl více solárů ­(té nejlevnější zelené­), tak celý graf posune zpět doprava. Už jen kdybyste tam měl dalších 10 GW ze solárů, tak byste nakoupil 14 GW ze solárů, 10 GW z jádra, 64 GW z uhlí, ale jen 17 GW z plynu. A kolik stojí sedmnáctý gigawatt z plynu? Nějakých 95 USD­/MWh. 10 GW solárů navíc by posunulo cenu elektřiny ze 150 na 95 USD­/MWh.

https:­/­/www.energie­-portal.sk­/Dokument­/cena­-elektriny­-zo­-solarnych­-elektrarni­-je­-na­-rekordnom­-minime­-104083.aspx
tu je clanok ako je rekordne nizko 50€­/kWh, takze solar dorovnava ostatne zdroje ­- to z prsta vycucane 1­-10usd je slusne klamstvo. Len problem je v tom, ze ti nemci co maju ­"malo solaru­" ju minule davali za zapornu cenu, lebo uz ho maju tak vela, ze ked svieti Oscar, tak nemaju co s tym, a ked nesvieti, tak su v prdeli lebo zas nemaju elektrinu. Plyn maju cinania a indovia lacny, len my tu v europe nevieme rozmyslat, tak mame drahy. Tak nam treba.

"tu je clanok ako je rekordne nizko 50€​­/kWh­"

Skvěle, tak v první větě argumentuje tím, že rekordně nízká cena ze solárů byla ­(před mnoha lety­) 50 EUR­/MWh, abyste hned v druhé větě tento svůj argument úplně popřel tím, že ji Němci nabízeli dokonce za zápornou cenu. Není záporná cena náhodou ještě nižší než 50 EUR­/MWh? Tak co jste tedy vlastně chtěl tou první větou říci, že hned tou druhou jste ji popřel? Píšete, že je to ­"slušné klamstvo­" a hned v druhé větě jste nejenže nedal hodnotu 1­-10 USD, ale dokonce číslo záporné. Tedy ještě nižší.

"Len problem je v tom, ze ti nemci co maju ​­"malo solaru​­" ju minule davali za zapornu cenu, lebo uz ho maju tak vela­"

Takže on už je dokonce problém s tím, že ta elektřina je levná? Takže byste byl raději, kdyby byla dražší? Teď nějak nevím, co vlastně chcete. Levná elektřina se Vám nelíbí, drahá elektřina se Vám nelíbí...

Takže si dáme několik dalších grafů ohledně poměru cen z jednotlivých zdrojů, které vysvětlují, jak to na burze s elektřinou funguje:

https:­/­/www.cleanenergywire.org­/sites­/default­/files­/resize­/styles­/large­/public­/images­/factsheet­/30092016­-merit­-order­-effect­-new­-graph­-800x566.png?itok=ILuiXPBS
https:­/­/ik.imagekit.io­/clouglobal­/img­/wp­-content­/uploads­/2022­/09­/The­-merit­-order­-effect­-in­-electrical­-energy­-trading.jpg
https:­/­/www.synertics.io­/media­/uploads­/2023­/08­/08­/merit­-order.png
https:­/­/assets­-global.website­-files.com­/60ee10dd5814b8818445b851­/62f13a29962377e30e8d15ec_Bildschirmfoto%202022­-08­-08%20um%2018.30.21.png
https:­/­/www.researchgate.net­/profile­/Amer­-Asceric­/publication­/355175906­/figure­/fig1­/AS:1078314332631040@1634101579035­/Impact­-of­-RES­-on­-merit­-order­-curve.png
https:­/­/www.kyos.com­/wp­-content­/uploads­/2020­/06­/Merit­-orders­-Clean­-Energy­-Wire.png
https:­/­/d39raawggeifpx.cloudfront.net­/styles­/16_9_desktop­/s3­/articleimages­/Screenshot_2022­-09­-20_at_17.48.02.png
https:­/­/assets­-global.website­-files.com­/643524b101e9c932d92507d5­/643524b101e9c9151f2509c9_MeritOrder­-p­-1080.jpg
https:­/­/www.flickr.com­/photos­/oekoinstitut­/40334509872
https:­/­/www.mckinsey.com­/~­/media­/mckinsey­/industries­/electric%20power%20and%20natural%20gas­/our%20insights­/five%20trends%20that%20are%20reshaping%20european%20po­wer%20markets­/svgz­-eu­-marketperspectives­-v12­-cs­-ex6.svgz?cq=50&cpy=Center
https:­/­/d3i71xaburhd42.cloudfront.net­/a86178509d3c019bfd8c157a880a5811fe28a5ce­/7­-Figure2­-1.png
https:­/­/nfp­-energie.ch­/en­/key­-themes­/198­/synthese­/15­/cards­/142
https:­/­/oesterreichsenergie.at­/fileadmin­/user_upload­/Oesterreichs_Energie­/Grafik­/Meritorder_Erneuerbare_EN.jpg

Jak je možné, že na všech grafech jsou OZE s cenou nejníže? To nikdo neví, kolik to stojí, jen Vy? Všechny ukazují totéž. A přesný opak toho, co tvrdíte Vy.

Elektřina není běžná komodita. Nelze ji skladovat. Z toho vyplývají ty ceny, kterými argumentujete a přitom je stále pravda, že elektřina z OZE ­(Občasných Zdrojů Energie­) je ta nejdražší.
U elektřiny je totiž potřeba počítat reálnou cenu, tj. cenu za dlouhodobou a nepřerušovanou dodávku. U slunečníků a větrníků tedy není tak zásadní cena, za kterou se výkon prodává v době, kdy svítí slunce­/fouká vítr, ale celkové náklady za celou soustavu. OZE mají smysl pouze jako doplněk pro situace, kdy lze jejich výkon akumulovat, nebo využít pro provozy nevyžadující neustálý příkon. Všechno, co je navíc je třeba 100% zálohovat klasickými zdroji, takže jde fakticky o plýtvání, protože je třeba investovat 2× na výstavbu zdrojů. Navíc tyto klasické zdroje jsou vynuceně provozovány neefektivně, protože je potřeba platit personál, splácet úvěry, provádět údržbu bez ohledu na to, nakolik jsou využity a to nemluvím o režimu horké zálohy, kdy se udržuje natlakovaná pára pro případ nutnosti okamžitého náběhu zdroje. Účetně se tedy klasické zdroje prodražují, ale je to právě kvůli OZE.
Naopak ve chvíli, kdy fouká, svítí slunce, tak vzniká okamžitý přebytek energie a tu je třeba urychleně prodat a ceny to tlačí dolu a produkce OZE je takto uměle zlevňována.
Jak je celý systém neefektivní je názorně vidět na tom, jak ceny elektřiny dlouhodobě rostou a nejvíce rostou právě tam, kde je nejvíce slunečníků a větrníků ­(Dánsko, Německo­).

Skladovat ji lze, ale blbě. S tím, že je potřeba záloh, to je pravda, takže vyžadují např. jak jiné elektrárny, tak různá úložiště ­(tohle může být cokoli od přečerpávající elektráren, vodík až po baterie včetně těch v autech­). Čím více se ale budou vzájemně vykrývat, tím méně je potřeba něčeho takového ­(což např. dobře platí pro slunce s větrem­).

https:­/­/eu.zonerama.com­/MilanSurkala­/Photo­/7256319­/380275624

Porovnejte šedou čáru ­(výroba slunce+vítr­) a černou ­(skutečná spotřeba­). To jsou data za 5 let v Evropě. Pokud se dosáhne správný podíl slunečních a větrných zdrojů, pak by potřeba skladování byla poměrně nízká ­(tzn. nepotřebujete 100% zálohu jinými zdroji­). Přesto si současně myslím, že energetika by měla stát především na stabilnějších zdrojích, jako je jádro, a evropský přehnaný tah na OZE na úkor jádra je nesmysl.

"Jak je celý systém neefektivní je názorně vidět na tom, jak ceny elektřiny dlouhodobě rostou a nejvíce rostou právě tam, kde je nejvíce slunečníků a větrníků ​­(Dánsko, Německo​­).­"

Jenže tohle právě ten systém potlačuje, snižuje vliv lokálních zdrojů na ceně elektřiny ­(neříkám však, že ho plně eliminuje­). Neefektivitu to nemusí ukazovat, protože nevíte, jak by to vypadalo bez tohoto systému. Tady to také hodně závisí na tom, na jaké statistiky se díváte. Já našel i takové, kde naopak Dánsko vycházelo jako jedna z nejlepších zemí ­(s jedním z nejnižších nárůstů­), ale také i dost odlišné výsledky.

Bol som nedavno v Dansku na sluzobke acuduj sa svete videli sme veeelllllaaaa neskutocne veeellllaaaa veternych elektrarni. Ale aj dost solarov ­(totalne zbytocnych uz o 16:00 riadna tma­). Teraz k pointe. Videli sme asi 3 x veterniky, ktore si veselo horeli, netocili ale horeli. Dalsi vec je, velmi podstatne. Nech si nemci nakupuju elektrinu kde chcu ale nie od nas SVK a aj CZ je sebestacne vo vyrobe elektriny podstatne je povedat, ze nech najskor pokryju SVK a CZ a to co je naviac nech si v klude predaju. Dalsi apodstatne vec je, ze sa neinvetuje ani 20 % toho, co by sa investovat malo na prepojenie infrastrutury. Vid clanok:
https:­/­/techguru.sk­/23646­/ceska­-firma­-musela­-vypnut­-solarne­-elektrarne­-produkovali­-privela­-elektriny­/
Vase premyslenene solary a veternikny nefungovali dokonca vbam ­(v CZ­) hrozil blackout. Obaja najvacsi distributiry elektriny v CZ aj SVK vedia, kolko spotrebovavaju domacnosti, otazka znie, preco je zakona sytem nadstaveny takto. Iba priklad Vyroba v atomek naprikald 25 centov za 1 KWh pripocitajme polatky za distribuciu a nech to stoji 85 centov. takto to vedia dodat aj s 5 ­- 8 % ziskom!! Ale nie my to predame z potom to ide dystibutor kupit za 1,8 eur a to este ani nedodal. Samozrejme eto ej liklidacne pre domacnosti ­(lebo sme grean deal tak kuria elektrinou a maju spotrebu ako kamos 8.8 MWh rocne = to este aj dost estri a na chodbe ma napriklad 17 stupnov­) pride vlad a povie sak to kompenzujeme. Otazka znie komu = nenazrancom na burze ?? Hodne niekam

"Nech si nemci nakupuju elektrinu kde chcu ale nie od nas SVK­"

Takže všichni pomáhejte nám, ale my nikomu ­(jasně, tady je také hloupost Němců v tom, že odstavují funkční JE, což je naprostá magořina ­- tím ji zdražují všem, ale nemůže za to výstavba OZE, ale odstavování JE­). Jenže, jednotný trh zajišťuje to, že můžete nakupovat elektřinu i v případě, že ji nedokážete vyrobit levně ­(takže ji někdo vyrobí levněji za Vás­). Máte­-li dostatek elektřiny, tak pro Vás může být výhodnější nakupovat levnou elektřinu přes burzu než ji dráže soběstačně vyrábět. Když to doženeme do absurdna, stát v podstatě ani nepotřebuje mít vůbec žádnou elektrárnu a stále může fungovat. Nepotřebujete být soběstačný, i když se jistě shodneme na tom, že je fajn, když tomu tak je.

Systém tlačí k tomu, abyste zavíral drahé elektrárny ­(když budete soběstačný, vyjde Vás to dráž než nákup levnější z burzy, když to nabídnete k prodeji, kvůli vysoké ceně neprodáte ­- takže to nechcete ani v jednom případě­), a naopak tlačí k tomu, abyste otevíral levné elektrárny ­(v případě soběstačnosti budete mít levnou elektřinu, v případě prodeje budete vydělávat­). Ať tak či onak, systém tlačí na snižování cen elektřiny, ne na zvyšování.

Problém je v tom, že byl nedostatek elektřiny z JE ­(zavírání v Německu, údržba ve Francii­), tzn. cenu začaly tvořit plynové elektrárny v době, kdy navíc plyn výrazně zdražil. Podívejte se na ceny dnes. Je na 91 EUR, což je cena, za kterou to bylo před více než 2 lety ­(září 2021, tedy ještě před útokem na Ukrajinu­) a klesání cen v posledních týdnech dokonce nabírá na rychlosti. Ještě v říjnu byla za 120­-140 EUR, to máte pokles o 30 % za pouhé dva měsíce.

https:­/­/www.kurzy.cz­/komodity­/cena­-elektriny­-graf­-vyvoje­-ceny­/

"Vase premyslenene solary a veternikny nefungovali dokonca vbam ​­(v CZ​­) hrozil blackout.­"

O tom vím, ostatně jsem o tom psal. https:­/­/www.svethardware.cz­/cr­-musela­-pres­-velikonoce­-vypnout­-400­-mw­-solaru­-pretizily­-by­-sit­/59351

"otazka znie, preco je zakona sytem nadstaveny takto­"

Viz výše, je to docela logické. Protože ve výsledku tlačí na snižování cen elektřiny, ne na zvyšování. Bohužel ten systém není dokonalý a má jednu nepříjemnou vlastnost, že dobře funguje v době, kdy je elektřiny dost, ale umí být zrádný, když je elektřiny málo. I proto se tak tlačí na OZE. Chcete totiž dvě věci:

1, Ekologickou elektřinu. To zajistí slunce, vítr, jádro, voda
2, Levnou elektřinu. To znamená, že zdroje z bodu 1 musí z grafů, které jsem ukazoval výše, vytlačit drahé a neekologické zdroje pryč ­(tedy uhlí, plyn a ropu­). Jenže jestli začnete stavět JE dnes, tak na tom grafu začne něco vytlačovat za 15 let. Nechcete mít 15 let drahou elektřinu. Takže tlačíte OZE, které mohou být zprovozněny řádově rychleji a které ty drahé a neekologické zdroje mohou vytlačit pryč z burzy v jednotkách let, ne za dekádu. Současně si ale myslím, že přes to všechno ­(a i přes dramaticky rostoucí cenu JE, které začínají být příšerně drahé­) by se mělo do JE více investovat.

To, co píšete by fungovalo, pokud by na trhu panovaly rovné podmínky. Ty ovšem skončily ve chvíli, kdy byly přijaty zákony o podpoře OZE, které výrobu z OZE preferují před jinými formami. To znamená, že pokud někdo investuje do OZE, tak se mu investice vrací v maximální míře, jak to povětrnostní podmínky dovolují, ale pokud někdo investoval do klasických zdrojů, tak se mu investice vrací jenom pokud OZE nevyrábějí.
To vede k řetězení dotací. Zákon garantuje OZE výkupní ceny takové, aby se investice amortizovala během pár let a to bez ohledu na ceny. Konkrétně v ČR první soláry dodávaly elektřinu do sítě za výkupní cenu přes 16 Kč­/kWh a na konci státní podpory to pořád bylo přes 6 Kč­/kWh. Ve stejné době produkoval Temelín ­(včetně odvodů do fondu na likvidaci vyhořelého paliva­) za 1 Kč­/kWh a Dukovany dokonce za 0,7 Kč­/kWh. Uhelné elektrárny za cca 2,5 Kč­/kWh, to se ovšem postupně deformuje se zavedením a zdražováním emisních povolenek.
V Německu po zavedení Energiewende se klasické zdroje přestalo vyplácet opravovat a proto stát vedle křížové dotace OZE, musel přistoupit k dotacím na rekonstrukce a provoz klasických zdrojů. Produkce energie se tak soustavně a dlouhodobě prodražuje.
Základní pravidlo pro rozvoj jakékoliv civilizace přitom říká, že životní úroveň a rozvoj jsou dány dosažitelností a cenou energií. To platí od objevu využití ohně, přes domestikaci zvířat, rozvoj využití síly vody a větru a postupně až k JE. Zdražování energií vede k neodvratnému snižování životní úrovně. Když jsem to předpovídal v době zavádění zákona na podporu OZE, tak mne OZEoptimisté přesvědčovali, že se mýlím a že vše vyřeší vodík, baterie a kdovíco ještě. Současnost dává za pravdu mně a vůbec z toho nemám radost.

S dotacemi a povolenkami máte pravdu, to ale způsobuje ve výsledku to, že cena elektřiny na burze je nejlevnější z OZE a také to, že emisně nečisté zdroje jsou dražší. Vy tu pořád řešíte skutečnou cenu výroby elektřiny, což je sice správná otázka z mnoha důvodů, ale na to se burza neptá. Ta se ptá na to, za kolik to jednotlivé zdroje na té burze nabídnou a to je to, co ovlivňuje výslednou cenu, kterou zaplatíte Vy. Vysoká cena energií před nedávnem nebyla způsobena vysokou cenou elektřiny z OZE, ta je i díky dotacím, které správně zmiňujete, naopak nejnižší ­(když navýšíte počet OZE, cenu elektřiny to pro Vás sníží, nezvýší­). Způsobena byla tím, že vypadlo mnoho jádra a do nákupního košíku se dostaly častěji i ty zdroje, které jsou drahé ­(a zdražené povolenkami­).

"to se ovšem postupně deformuje se zavedením a zdražováním emisních povolenek­"

Povolenky ale poslední měsíce zlevňují. Začátkem roku byly na 100 EUR za tunu, nyní jsou lehce nad 70 EUR. Poslední dva roky se drží mezi 70­-100 EUR.

"Produkce energie se tak soustavně a dlouhodobě prodražuje. ­"

Vzhledem k tomu, že se pořád ještě zotavujeme z nedávného energetického šumu, těžko lze něco takového tak jednoznačně říci ­(obzvlášť když to poslední týdny tak strmě padá, že se nedá vůbec říci, kde se vlastně pohybujeme a jaká je dlouhodobá cena energie­). Elektrická nergie je nyní za stejnou cenu jako byla před dvěma lety a za podobnou cenu byla i před 15 lety v krizi.

Ale tu ste to nepochopili. Momentaltne system je nadstaveny na priekupnikov = ulene navysenie ceny. Uz vela ludi a dost vplyvnych sa zasadzuju za to, aby ten, ktory zazmluvni elektrinu a jej odber, by ju mali aj minut, nie posunut na dlasieho cloveka ­(takze si hodiu mazru za nic­). Dalsia vec je prosim povedzte mi a dokazte kedy sme boli zachranovany nemcami ­/ rakusnami. V tedy ked za Meciara protestovali a oddalovali dostavbu dalsieho bloku atonovky u nas? Alebo ked nas donutili na euroval a zachranovali sme Grekov? Ci ked vsetko preklopili na dotacie, aby sme sa podvolili ich diktature? Cely system je zle nadstaveny a urcite nesuhlasim za zazmluvnovane si elektriny dopradu na roky. Takisto ten trh mal byt nadstaveny na prebytky nie na nevihnutnu spatrebu pre obcanov. Aku ma moznost si obcan zazmluvnit dopredu elektirku??? Tu je problem ak chcete nieco take tak potom rovnost pre vsetkych = vsetci aj jednotlivy obcania si mozu uzatvorit nove dodavky na trhu ­(co je nerealne lebo potom obcan nemoze byt kontyrolovany statom­) takze toto naozaj pre ludi nefunguje nebude fungovat. Jedna geotermalna elektren kolko miesta usetry ??? Kolko realne obrabanej plochy ked by mohlo rast obilie kukurica cokolvek je zaprasene solarmi ??? U ans az moc vela. Takto si nicime podu na to aby sme mali akoze elektrinu, ale z elektriky sa nenajes. Dalsi problem je, nepodpora aby sa tieto solare davali na strechy. Kolko obrovskych hal to moze mat ale nik to tam nedava, lebo ich robia rychlo takze strecha nema adekvatnu nosnost. Argumenty ktore davate anilen nechapem, ako volbec ma funguvat system pre podniky implementovany na ludi obcanov naviac ked to hoto vstupuje stat prostrednicvom uradu. Stale opakujem, a dava to zmysel, kupme od vyrobcu elektrinu priamo pre obcanov a to co osten mozeme dat na trh. Nie opacne. ak to osten takto nabalovat sa na nas budu dalej a este sa aj smiat aky sme sprosty.,

"Stale opakujem, a dava to zmysel, kupme od vyrobcu elektrinu priamo pre obcanov a to co osten mozeme dat na trh.­"

Když bude takto uvažovat každý stát v EU, tak se stane co? Každý stát bude mít přebytky, a ty Vaše přebytky nikdo nebude chtít. Proč? Protože každý stát bude mít elektřinu pro sebe a pak elektřinu, která mu přebývá. Co s ní pak chcete dělat? Jestli se všichni budou chovat jako SK, co pak chcete dělat s přebývající elektřinou, když ji nikdo nebude chtít, protože mu elektřina také přebývá? Jakmile bude mít hodně přebytečné elektřiny, tak se stane co? Kdo to na té burze prodá? Ten, kdo tu elektřinu nabídne nejlevněji. Tedy OZE a jádro. Elektřina zlevní.

Je zajímavé, že ve všech oblastech trhu chce každý konkurenční prostředí, každý chce, aby třeba AMD dokázalo konkurovat Nvidii na poli GPU a tlačilo cenu dolů, ale jakmile jde o elektřinu, tentýž koncept je najednou špatný. Znovu se ptám, pokud bude každá země v EU mít přebytky elektřiny a bude soběstačná, komu chcete prodávat ty přebytky? Komu?

Oooops.
Základní výhodou propojených soustav je vzájemné jištění se proti výpadkům.
Problémem je, že ceny určuje kupní síla nejbohatších zemí. Jestliže mají Němci a Dánové 3× vyšší mzdy, tak si mohou dovolit platit tarify, které už české domácnosti mají problém ustát.
Přitom kapacita výměny mezi národními rozvodnými soustavami je velmi omezená. I kdyby ČEZ sebevíce chtěl, tak dio Německa prodá snad jenom max 10 % naší produkce.
Není elektřina jako elektřina. Vysvětlím.
Základní silová elektřina může být velmi levná, pokud ji vyrábějí JE. Tato složka je ovšem velmi nepružná, výrobu nelze rychle snižovat, nebo zvyšovat. Proto je potřeba na vykrývání špiček mít pohotovou kapacitu velmi pružných zdrojů ­(typicky vodní elektrárny­). Proto má logiku, když my prodáváme levně silovou elektřinu do Rakouska a zpět nakupujeme jejich drahou pohotovou elektřinu z vodních elektráren.
Jak my, tak Rakušané tak realizujeme svoje přebytky a zároveň tím optimalizujeme naši energetickou soustavu.
Pokud bychom udrželi ceny elektřiny nízko podle výrobních nákladů, mohli bychom velmi výhodně konkurovat Německu, kde by měli všichni výrobci najednou komparativní nevýhodu proti ČR. Tohle by ovšem vyžadovalo sebevědomější vládu, než máme teď ­(a jakou jsme měli v posledních 2 dekádách­).
Zároveň je drahá elektřina výhodná pro ČEZ a jeho management, vláda vybírá větší daně a na to co bude za rok, dva příliš nehledí. Nakonec i ČEZ patří k významným sponzorům politických stran napříč téměř celým politickým spektrem u nás.

Pan Surkala asi neviete citat s porozumenim. Navrh na zafixovanie a odkup alebo planovanie odberu eketriny pre sukromne osoby uz rezonuje vo Francuzku. A ostatnu vyrobenu elektinu by sa pobili podniky, ktore su na slovensku v CR Madarsku. Skusim inak, lebo nechcete porozumiet. Od koho kupujete elektrinu a na zaklade coho platite? Platite dopredu na 1 , 2, aleob 3 roky?? Nie platite za spotrebovanu elektinu. Otazka znie, odkial a KTO nakupuje tu elektinu? Spravne to vy ako sukromna osoba nemozete, iba distributor. V mojom pripade Zapadoslovenska Distribucna ano mozem si stanovit dodavatela, ale ten zase nakupuje na burze, nemozem povedat, ze chcem priamo z Mochoviec ­(lacnu elektrinu­). Takze my ako sukromne osoby nemozeme na burze nakupovat elektrinu, tak potom o com tu meliete. Cela burza je robena pre podniky a smelinu. Nie pre nas. V nemecku nemaju ako u nas Urad pre regulaciu sietovych odvetvi ­(URSO­), potom vidite v telke na ZDF ako stara babka musi predat stare auto aby ma la na nedoplatok. Akoze dat im nedoplatok 1200 ecok je naozaj liklidacne lebo nove predpisi za zalohove pladby isli hore o 400 %. Preco si to nemohla zazmluvnit sama ??? Teraz druha otazka, preco to obcan musi platit, ked nemoze kupit leketrinu kde chce ale proste je vydany na pospas par vyzirkam ? Je to zle nadstavena a hovorim, ze toto treba zmenit. Nechapem preco to obhajujete, to je ako obhajovat, ze nemozes si ist kupit chleba do pekarne, ale len do specializovaneho obchodu , kde ti daju chleba s 800 % prirazkov, lebo ho najskor nakupia na burze. Ale pekar by ti ten chleba predal, ale nemoze ??

"Platite dopredu na 1 , 2, aleob 3 roky?? Nie platite za spotrebovanu elektinu.­"

No a jak jinak byste ji chtěl platit? Cenu si ale jako spotřebitel na 3 roky klidně zafixovat můžete. Trefíte­-li se a cena půjde nahoru, ušetříte. Pokud to odhadnete špatně a cena půjde dolů, proděláte.

"Preco si to nemohla zazmluvnit sama ???­"

No nevím jak v Německu, ale u nás si cenu zafixovat můžete. Viz výše.

"Takze my ako sukromne osoby nemozeme na burze nakupovat elektrinu, tak potom o com tu meliete.­"

Já někde říkal, že Vy můžete kupovat elektřinu přímo na burze? Kde? Já jen říkám, že ta burza svým způsobem fungování tlačí na to, abyste Vy měl ve výsledku elektřinu levnější a nikoli dražší.

"Nechapem preco to obhajujete, to je ako obhajovat, ze nemozes si ist kupit chleba do pekarne, ale len do specializovaneho obchodu , kde ti daju chleba s 800 % prirazkov, lebo ho najskor nakupia na burze.­"

Dobře, tak si tu elektřinu vysvětleme na tom chlebu ­(nyní ale pro jednoduchost dejme rovnítko mezi toho, kdo nakupuje na trhu a kdo to i spotřebovává­). Máte tržiště, kde budou nabízeny chleby od 2 do 5 EUR. Bude tam 150 kusů a zájem je o 100 kusů. Vezme se tak 100 nejlevnějších kusů a ty se prodají za cenu toho 100. nejlevnějšího, třeba 2,8 EUR. Všichni, kteří mají chleba dražší než 2,8 EUR, neprodají ani kus ­(na druhou stranu potenciálně levnější chleba se prodá dráž­).

A teď, co se stane? No ten, kdo nabízel chleba třeba za 2,85 EUR, nic neprodal, tak bude hledat cesty, jak ho zlevnit a jak bude moci něco prodat, protože za danou cenu nemůže ­(je příliš drahý­). Příště tam přijde s chlebem za 2,75 EUR, aby se dostal do těch 100 nejlevnějších. To ale současně znamená, že vystrnadí ze 100 nejlevnějších kusů toho, kdo to nabízel za 2,8 EUR, možná i 2,79 EUR,... Takže příště se chleba prodává třeba za 2,77 EUR. Jenže ti, co byli těsně pod touto závěrnou cenou, se budou také snažit jít s cenou dolů, aby právě takto nebyli vykopnuti. Takže místo 2,8 EUR nasadí cenu třeba 2,7 EUR. Takže ten, který šel z 2,85 na 2,75 EUR, možná ani tak neprodá, protože ho zase předběhnou. Takže bude optimalizovat dál, aby se konečně do toho výběru dostal. Kdo na tom vydělá? Vy jako spotřebitel. Proč? Protože se díky fungování trhu cena produktu snižuje. Nemůžete totiž prodávat, pokud nejste mezi nejlevnějšími.

Řekněme, že Váš lokální dodavatel chleba ho má za ta 2 EUR, ale nemůže se zúčastnit trhu s chleby. Na první pohled se zdá, že je pro Vás výhodnější to kupovat od něj a nemít přístup na trh, kde je to za 2,8 EUR. No jo, jenže z toho, co jsem uvedl výše, se cena chleba na trhu snižuje, a časem může být třeba 1,8 EUR. Protože Vy jste se ale z konceptu tohoto tržiště vyškrtl ­(chcete Vaše Mochovce­), tak jste naopak vydán na pospas tomuto jednomu dodavateli, který není tlačen na snižování cen, a kterému takto vytváříte monopolní postavení, protože ho vylučujete ze soutěže. No ale řekněme, že má přebytky a může jít na trh. Tzn. Vám to bude prodávat za 2 EUR, ale na tržišti to bude nabízet za 1,75 EUR, aby prodal. Kdo na tom vydělá? Ti, kteří kupují chleba na trhu ­(tam jsou totiž producenti tlačeni na snižování cen­), ne lokálně ­(tam je kvůli monopolnímu postavení ke snižování cen nic netlačí­).

Tohle velmi dobře funguje, pokud máte chlebů více, než kolik jich lidé požadují. Ti nejdražší totiž nemají šanci prodat a marže nejlevnějších se snižují. Problém z nedávné doby byl akorát v tom, že chlebů bylo málo. Tzn. ti nejdražší začali tvořit cenu pro celý trh.

Pořád systematicky ignorujete dva zásadní faktory.
1. OZE jsou křížově dotovány z klasických zdrojů, takže platí, čím více OZE, tím dražší ­(vynuceně­) klasické zdroje
2. OZE nikdy nepokryjí 100 % bilance, takže vždycky budeme muset nakoupit elektřinu z klasických zdrojů a v její ceně zaplatit celou dotaci do OZE
Představme si příklad pekárny. Řekněme, že někdo dostane bohulibý nápad, jak zaměstnat bezdomovce tím, že pro ně postaví pekárnu a v ní si bezdomovci budou moci vydělávat peníze a postupně se tak zapojí do společnosti.
Ovšem na stavbu pekárny potřebujeme peníze a tak zavedeme speciální chlebovou daň, jejíž výtěžek použijeme na základní investice. Tj. chlaba zdraží poprvé. Bezdomovci někdy přijdou a pečou, jindy se opijí a nepřijdou. Abychom je motivovali, tak jim zákonem zaručíme odkup všeho co napečou a na trhu ho nabídneme za výhodnou cenu, na kterou zavedeme další daň pro klasické pekaře. Zároveň zákonem nařídíme, že pokud bezdomovecká pekárna peče, tak ostatní pekárny musejí snížit produkci, nebo přestat péct, aby se chleba nehromadil, protože ho nelze skladovat. Tím donutíme klasické pekaře zdražit potřetí, protože musejí platit zaměstnance ať se peče, nebo ne, protože nikdy nevědí jak to bude, musejí i roztopit pece a čekat na pokyn, zda tentokrát mohou péct, nebo musejí nuceně pauzírovat. Ony ani ty klasické pekárny nevyrostly zadarmo a protože si na ně pekaři vzali úvěr, musejí zdražit počtvrté, protože ten úvěr teď splácejí z menšího objemu produkce. To samé platí pro nezbytnou údržbu a opravy, takže se zdražuje popáté.
Nakonec přijde analytik a začne argumentovat tím, že ta bezdomovecká pekárna je přece naprostý zázrak, který nám drží ceny chleba dole, protože si za chleba účtuje nejméně, zatímco za to, že se nám chlaba několikanásobně zdražil mohou klasičtí pekaři, protože jsou to oni, kdo neustále zdražuje.
Celý koncept OZE by byl OK bez zákonů na jejich preferenci před konkurencí.
Pokud jde o výhody svobodného trhu, tak ten je výhodný do chvíle dokud převažuje nabídka nad poptávkou. Ve chvíli, kdy nabídka poklesne, tak ze systému těží ti, kdo mají největší ekonomickou sílu a­/nebo si svoje zájmy dokáží vynutit vojensky.
Klasickým příkladem je průmyslová revoluce v Anglii, která stála na volném obchodu, který si Anglie jistila naprostou námořní dominancí, podle tehdejší doktríny musel být celkový výtlak Royal Navy vyšší, než součet výtlaků všech flotil zbytku světa.
V první polovině 20. století se to pokusilo v rámci asijského regionu napodobit Japonsko a skončilo to brutálními jatkami, když si svoji dominanci v regionu začalo vynucovat silou. WWII fakticky začala obsazením Mandžuska a následným tažením do Číny. A to všechno proto, že ekonomická krize způsobila pokles nabídky potravin, na jejichž dovozu bylo průmyslové Japonsko kriticky závislé.

1, Neignoruju, vždyť jsem to několikrát sám říkal. Jen Vy to pořád nechcete slyšet. Nevím zda proto, že se chcete hádat, nebo zda nechápete napsaný text, ale toto jsem nikdy nerozporoval.
2, Vždyť o tom mluvím taky. Nechápu, proč to znovu zmiňujete, když jsem toto nikdy nerozporoval.

"takže se zdražuje popáté­"

To vše, co jste napsal, je sice fajn a lze s tím souhlasit, zapomněl jste ale na jeden detail, o který tu celou tu dobu jde. Pokud je levného chleba dostatek, tak ten drahý se vůbec nebude prodávat. Tedy Vás cena zdraženého chleba vůbec NEzajímá, protože se NEnakupuje.

"Pokud jde o výhody svobodného trhu, tak ten je výhodný do chvíle dokud převažuje nabídka nad poptávkou.­"

No a právě o to jde. Ten systém funguje dobře, pokud je dostatečná nabídka. Proto jsme měli tak velmi levnou elektřinu v posledním desetiletí. Celou dobu šlo o systém, který Vám snižoval účty, ale najednou, když se dostal do své nevýhodné fáze, najednou je tentýž systém špatný a nikomu se nelíbí. Ten systém není dokonalý, nikdo neříká, že je. Ale také není vyloženě špatný. Nemyslím si, že by bez něj byla levnější elektřina. Spíše naopak, byla by méně ekologická a dražší, protože byste ztratil ten tržní tlak ­(ona je to taková zvláštní kombinace plánovaného a tržního systému, kdy si prosazováním jednoho paradoxně vynucujete ten druhý­). Pokud nenabídnete nízkou cenu, tak neprodáte. Vy neprodáte ­(a nekoupíte­) draze, neprodáte totiž vůbec. Chleba Vám nezdražuje, protože se za tu 5krát zvýšenou cenu neprodává. A o to jde. Jste tlačen do toho, abyste ho prodával levně. Jen tak můžete prodat.

Registruji, že se v lecčems shodujeme, ale mám pocit, že to nejsem já, kdo nechápe.
Pokud náklady na zlevňování levného chleba jsou kryty zvyšováním cen klasické produkce, pak ten levný chleba likviduje klasické výrobce a výsledkem bude, že nebude z čeho jeho ceny dotovat.
Nízké ceny elektřiny v minulé dekádě způsobila konkurence nových a starých zdrojů. Jestliže si v Německu ke stávající elektrárenské soustavě vybudovali paralelní soustavu OZE zdrojů, byla logickým důsledkem nadprodukce a vzhledem k upřednostňování OZE zdrojů to vedlo k postupné likvidaci klasických zdrojů. Covid vytvořil iluzi nízké poptávky a po odeznění Covidu došlo ke krizi, kterou odnášejí slabší členové soustavy.
Tedy opticky levné OZE zdroje vedou k její destabilizaci a následně destrukci. Bohužel nevidím cestu z této slepé uličky. Nezbytné by bylo omezit podporu OZE na lokální zdroje a revidovat celý green deal, ale to nastane až po případném nárazu do zdi.

Tady je problém v tom, že Vy tu pořád taháte dotace a nízkou cenu OZE kvůli dotacím, kdežto já se bavím o fungování burzy s elektřinou. Nijak nepopírám, že ty dotace zvýhodňují OZE a naopak dělají dražší tradiční zdroje. V tom se naprosto shodneme. Mně jde ale o to, že ta burza sama o sobě tlačí ceny dolů, ne nahoru. Je tu v zásadě jedno, co dotované je a co dotované není, ten princip prostě tlačí ceny dolů. I kdyby bylo dotované uhlí a naopak OZE byly znevýhodňované, pořád by to vedlo k témuž, nižším cenám elektřiny, nikoli vyšším. A o to mi primárně jde.

Burza zvýhodňuje ­'levnější­' zdroje a to je právě ten problém. V situaci, kdy jsou tyto levné zdroje křížově dotované těmi dražšími, to vede ke zhroucení systému a to je ten můj point.

A nielen to, vediet to aj k tomu, ze ostatne krajiny zacinaju uvazovat o kvotach na vyvoz elektriny ­(Spanielsko, Taliansko, Portugalsko­), aby nedoslo k ohrozeniu ich ekonominky, iba SVK a ciastocne CZ su nakolko sproste, ze stale veria, ze je to vyhodne. Je to vyhodne iba pre ekonomicky silne krajiny, ktore teraz nemame. Aj Nemci zatiahli dkhovu brzu maju neocakavany deficit 60 Miliard eur nad plan. Takze ako teraz burza dokazala nefunguje to a za danych podmienok nebude. U nas teraz vypli uholnu elektraren v novakoch. Je neekologicka, tak uvidime ako sa to premietne do celkoveho stavu trhu.

To je naprosto logické chování.
Volný trh je dobrý nástroj pouze při splnění několika základních podmínek.
Konkrétně je potřeba dostatečná konkurence jak na straně poptávky, tak nabídky. V opačném případě dochází k oligopolu, nebo dokonce monopolu a deformaci cen ve prospěch dominujících hráčů na trhu.
Neviditelná ruka trhu funguje VŽDY, ale pouze pokud existuje dostatečná konkurence na obou stranách, optimalizuje cenu ve prospěch obou stran transakce. Pokud trhu dominuje jedna ze stran, volná ruka trhu jí umožňuje ceny manipulovat v její prospěch.
Podobně, pokud zavedeme zákonem zvýhodnění jedné části prodejců křížovými dotacemi, vede to k optickému zlevnění jejich produkce a optickému zdražení produkce zbytku. Pokud je zároveň nemožné, aby poptávku pokryly zvýhodňované zdroje, výsledná cena začne postupně růst, což vede k hroucení systému. Toto hroucení ovšem není rovnoměrné, ekonomicky silnější hráči vydrží v konkurenčním boji o nedostatkové a stále dražší zdroje déle, zatímco ti ekonomicky slabší hráči ­(například Česko a Slovensko ve vztahu k Německu­) na to doplatí dříve.
Zabránit tomu lze pouze rozbitím mezinárodního trhu a izolací národních energetik. Není to optimální řešení, protože národní výrobci se stanou lokálními monopolisty, takže je zároveň nezbytné je současně regulovat a řídit z úrovně vlády, což znamená faktické znárodnění se všemi riziky a negativy.
To je to, co teď sledujeme v přímém přenosu. Přitom celý tento proces odstartovalo zdánlivě bohulibé zvýhodnění OZE zdrojů na přelomu století. Ekonomické zákonitosti jsou neúprosné bohužel jejich prosazování se trvá roky, takže v okamžiku, kdy dochází ke krizi už si jenom málokdo na to jak to začalo.
Podobné to bylo u hypoteční krize v USA 2009, kterou vyvolal Clintonův zákon, zakazující zohledňovat platební historii žadatelů o hypotéky z nebankovního sektoru ­(např. účty za telefon atd.­) Na hypotéku tak dosáhlo daleko více lidí a systém tak přestal ­'diskriminovat­' americké černochy. V několika následujících letech prošly USA ekonomickým oživením, protože dostupné hypotéky rozhýbaly trh a Clinton byl za zachránce. Postupně se ovšem začaly hromadit nekvalitní hypotéky a celý systém zkrachoval o 15 let poté, co Clinton svůj zákon prosadil.
Teď jsme svědku podobného procesu v oblasti energetiky. Ekonomika se dostává do krize, inflační spirála se točí a přitom původní příčinu, tedy deformaci energetického trhu křížovým provázáním cen pomocí zákonů na podporu OZE si s tím lidé nedokáží spojit.
Na hlasy těch, kdo varovali před přesně těmito důsledky si už nikdo nepamatuje. Jediné co zbylo jsou nálepky klimaskeptiků, které média těmto lidem nalepila.

Od samého začátku se pokouším vysvětlit, že cena elektřiny na burze je deformovaná a kvůli křížovým dotacím v rámci energetiky, zavedeným zákony na podporu OZE neodráží skutečné náklady. protože prakticky veškeré přidružené náklady na stabilizaci přenosové soustavy jsou částečně přeneseny do cen ostatních zdrojů a částečně kalkulovány odděleně. Křížová dotace je obecně považována za nekalou praktiku, ale to najednou neplatí, pokud se najde ideologické zdůvodnění. A to je právě případ energetiky a třeba i elektromobility.
Pokud bychom zrušili zákony na podporu OZE, cenový test rentability by přežily pouze lokální OZE ­(panely na střechách­) a zdroje provázané se specifickou výrobou. Pokud by se do ceny elektřiny z OZE zakalkulovaly i náklady na výstavbu, údržbu a provoz zařízení pro jejich zálohování a udržování sítě v rovnováze, byla by cena této energie naprosto nekonkurenceschopná a o tom to celé je. Uměle si zdražujeme energie a tím podkopáváme rozvoj ekonomiky. Je pravděpodobné, že ceny energií neporostou nijak rychle a dočasně možná i poklesnou. To ovšem bude způsobeno poklesem výroby a odstavováním energeticky náročných výrob, které budeme stále více přesouvat do zemí mimo EU a Evropu. Tím se nadále zvýší naše závislost na importech a oslabí ekonomika jako celek. Už dnes jsme v situaci, že pokud bychom chtěli začít ve velkém stavět nové jaderné bloky, tak na ně nebudeme mít dost betonu, oceli a ani kvalifikované lidi.
To je výsledek zelené politiky nerůstu.
Stále víc a víc provozů se přesouvá od nás do Číny, zemí třetího světa a v neposlední řadě do USA, kde je energie výrazně levnější, Evropa se tedy postupně bude deindustrializovat a chudnout. V důsledku toho lze očekávat nejen sociální ale i etnické a civilizační konflikty. Takový Samuel Huntigton to jasně předpovídal už před 30 lety, ale EU má svoji pevnou ideologii a tak jedeme dál močálem temným podle bílých skal.

S tymto absolutne suhlasim.

"Od samého začátku se pokouším vysvětlit, že cena elektřiny na burze je deformovaná a kvůli křížovým dotacím v rámci energetiky, zavedeným zákony na podporu OZE neodráží skutečné náklady.­"

To Vám ale přece vůbec nikdo nebere. Současně se ale tyto skutečné náklady plně nepromítají do toho, co platíte. Promítnou se tam v případě, že tou závěrnou elektrárnou bude ta, která je tímto negativně postižena. Vtip je v tom, že pokud navýšíte počet OZE a JE, těmito závěrnými elektrárnami se tyto drahé zdroje nestanou a elektřina Vám zlevní, nezdraží.

Já nejsem zrovna zastáncem OZE ­(spoléhat na ně většinově mi přijde hodně ­"odvážné­" z důvodů, jež správně zmiňujete­). Ideální řešení bych i přes výrazně zvyšující se cenu JE viděl spíše v jádru než slunci, větru a úložištích. Na druhou stranu nelze popřít, že větší počet OZE Vám ten graf cen tlačí doprava ­(zlevnění­) a ne doleva ­(zdražení­). To, že je to uměle pokřivené dotacemi a povolenkami, nikdo nepopírá. Chcete­-li ale přejít na čistější energii, tak je to jeden z prostředků, jak toho dosáhnout. A to, že ta cena elektřiny se zase vrací tam, kde byla před několika lety, ukazuje, že to nemusí být zas až tak debilní způsob, jak se na první pohled může zdát.

Znova, dnes je brzo něco hodnotit, ta cena je stále vysoká kvůli nedávnému výraznému zvýšení. Zda cena skutečně roste a o kolik, to budeme moci říci tak možná za dva roky. Ale dnes? Na základně čeho chcete nějaký ten soud v tak volatilním prostředí vyřknout? Jestli jste měl dva měsíce zpátky cenu vyšší o třetinu než dnes, jak chcete říci, jak drahá ta energie dnes vlastně je? Co když je to jen začátek pádu a půjde to ještě výrazně níž? Co když je to to naopak lokální minimum a už nikdy to tak nízko nebude? Víte to? Já ne. Můžete dnes koupit elektřinu na roky dopředu a může to být koupě roku stejně jako se můžete šeredně spálit. Víte, která z těch dvou možností to je?

V lecčems se shodneme, ale nejsem to já, kdo tu neustále opakuje, že elektřina z OZE je ta nejlevnější.

Pozor, já říkám, že elektřina z OZE je na burze nejlevnější, ne že je nutně i výrobními náklady nejlevnější. Budete­-li mít více levného OZE na burze, cena elektřiny Vám bude spíše padat a nikoli růst ­(protože posune ten graf doprava a vystrnadí drahé zdroje pryč ­- ať už jsou drahé z jakéhokoli důvodu­). Také nelze zapomínat na to, že ceny OZE ­(i případných úložišť­) neustále padají, zatímco ceny JE strmě rostou, takže jestli je dnes JE stále levnější na vyprodukovanou MWh, tak tomu tak vůbec nemusí být za 15 let, až ji s touto myšlenkou konečně dostavíme. A to říkám jako zastánce JE.

Němci mohou elektřinu brát pouze od těch, se kterými mají nějaké přenosové linky. Ovšem vtip je v tom, že přesto, že z ČR můžeme do Německa posílat pouze relativně malé objemy, ceny to zvedá stejně, jako kdybychom jim posílali všechno. Vyplývá to z monopolního postavení ČEZu a jeho vlastnické struktury. Jednak by menšinoví vlastníci žalovali stát za ušlý zisk, pokud by stát v ČEZu prosadil snížení cen. Zároveň ČEZ odvádí státu dividendy a ti kouzelíci, co dělají rozpočet dávají přednost vrabci ­(vyšším dividendám­) v hrsti, před holubem na střeše ­(rozvoj ekonomiky­). Dneska si rozpočet zalepí dividendami, aby v příštích letech ztráceli na odvodu z daní, poté, co podniky ztratí konkurenceschopnost a začnou propouštět. Názorně to vidíme na číslech o poklesu HDP letos a uvidíme na číslech o růstu nezaměstnanosti příští rok.

Klídek, aby se Čína dostala alespoň na stejné procentuální zastoupení JEv energetickém mixu jako máme my, potřebuje těch jaderek postavit stovky a ani jejich úžasná strana tohle neplánuje dřív, než za cca 40 let. 🥱

V Číně se momentálně staví 20 velkých jaderných bloků. O těch řeč není. Tohle je něco, co se dá postavit a provozovat za malé náklady někde, kam se nevyplatí táhnout 400kV vedení.

a ty malý taky pomůžou s decentralizací výroby tepla. Teplárny přechází aspoň u nás z uhlí na plyn jako přechodný zdroj, tak by ty malý reaktory pomohli s budoucností tepláren, hlavně kdyby se nějak ekonomicky používali ještě menší. Blízko velkých měst jsou samozřejmě lepší velký jaderný elektrárny, kde se aspoň větší část tepla dá využít.

Tj, ale to chlazení vodou má v určitých případech své výhody. Navíc u malého reaktoru je to v pohodě, ale udělat takový třeba 1200MW moc nejde...